Cesta ke změnám ve školství. Nové kompetenční rámce definují kvalitu práce učitelů i ředitelů a ukazují směr systémové reformy

Praha, 8. září - Regionální školství v České republice se dlouhodobě potýká nejen s chronickým podfinancováním, ale i s nevyrovnanou kvalitou výuky na jednotlivých školách. Na výrazné regionální rozdíly ve výsledcích žáků a žákyň dlouhodobě upozorňuje například Česká školní inspekce. Změnu přináší dvojice kompetenčních rámců pro začínající vyučující a vedení škol (KRAAU a KRŘŠ), které představilo MŠMT, a výhledově také kompetenční rámec pro učitele a učitelky ve školách a připravovaný kariérní systém. Ten by měl stavět právě na odborně podloženém konceptu standardů kvality výuky a efektivního vedení škol.

Začátek kariéry je zranitelné období

Přechod ze studia do praxe je pro začínající učitele náročný a z hlediska odchodů ze školství je toto období (prvních 2 až 5 let) také nejrizikovější. Podle analýzy Učitele naživo a PAQ Research z roku 2021 zvažují nejmladší učitelé ve věku 25–29 let odchod z profese do dvou let častěji než jejich kolegové před důchodem. Podle studie Světlany Hanušové et al. z roku 2020 odchází ze školství v ČR až 35 % začínajících učitelů během prvních let.

Kvalitní mentoring a strukturovaná podpora se ukazují jako nejúčinnější nástroj, jak předcházet nejistotě, chybám z nezkušenosti i případnému brzkému odchodu z profese. Ukazuje se totiž, že čím více začínající učitel věří ve své pedagogické dovednosti, tím méně o odchodu ze školství v prvních letech praxe uvažuje. Tuto souvislost potvrzuje i studie UNŽ a PAQ Research.

„Mezinárodní data TALIS jasně dokazují, že klíčem k udržení učitelů v profesi je jejich pedagogická sebedůvěra (self-efficacy). Pokud si učitel věří, že zvládá výuku a dokáže efektivně řídit třídu, jeho touha odejít ze školství klesá. Právě KRAAU dává fakultám i školám jasný teoretický rámec, který vyučujícím pomáhá systematicky budovat profesní sebedůvěru,“ vysvětluje Hana Matoušů, ředitelka organizace GetThePoint.

Aby bylo možné tuto fázi lépe podpořit, zavedlo MŠMT Národní šetření učitelských kompetencí začínajících učitelek a učitelů, které od roku 2022 pravidelně mapuje, jak si začínající pedagogové věří v jednotlivých profesních oblastech.

Co definuje kvalitní učitelskou práci podle KRAAU:

1. Vyučované obory a jejich zprostředkování žákům – vyučující rozumí svému oboru a umí ho žákům srozumitelně a účinně předat.
2. Plánování, vedení a reflexe výuky – vyučující plánuje výuku podle potřeb žáků, vede ji a vyhodnocuje, zda funguje.
3. Prostředí pro učení – vyučující vytváří bezpečné a fungující prostředí, fyzické i digitální, pro učení žáků.
4. Zpětná vazba a hodnocení – vyučující hodnotí žáky podle jasných kritérií a vede je k reflexi vlastního učení.
5. Profesní spolupráce – vyučující spolupracuje s kolegy i rodiči ve prospěch žáků.
6. Profesní sebepojetí, rozvoj, etika a duševní zdraví – vyučující pečuje o svůj profesní rozvoj, etické jednání i duševní zdraví.

Kompetenční rámec pro vedení škol (KRŘŠ) jako lék na přetíženost ředitelů a cesta k pedagogickému lídrovství

Čeští ředitelé a ředitelky mají v rámci zemí OECD mimořádně vysokou míru autonomie, ale zároveň jsou zavaleni provozní byrokracií. Výzkumy ukazují, že ředitelé v průměru tráví ekonomicko-administrativními činnostmi více než čtvrtinu svého času (27,4 %). Více než polovina z nich uvádí, že jim administrativa přímo brání věnovat se strategickému plánování a rozvoji učitelského sboru. Tyto činnosti jsou přitom podstatné pro zlepšování výuky dětí.

KRŘŠ: ředitel jako pedagogický lídr, ne jen správce budovy

1. Vize a komunita školy – vedení spolu s týmem vytváří a naplňuje vizi školy zaměřenou na rozvoj žáků.
2. Pedagogické vedení školy – řídí a vyhodnocuje kvalitu výuky a zajišťuje rovné příležitosti pro každého žáka.
3. Zaměstnanci školy a jejich rozvoj – ředitel či ředitelka buduje profesionální, spolupracující tým a rozvíjí i sebe sama.
4. Řízení školy jako právního subjektu – zajišťuje soulad s legislativou a odpovědně hospodaří s financemi školy.

Aby mohl učitel efektivně učit, potřebuje podporu profesionálně vedené školy, a právě zde oba kompetenční rámce fungují v synergii. KRŘŠ ředitelům a ředitelkám ukazuje, jak efektivně delegovat provozní agendy a uplatňovat ve škole distribuované vedení, a zároveň definuje, k jakým kompetencím má ředitel své (začínající) učitele směřovat podle KRAAU. Výhledově by tyto dva dokumenty měl ještě doplnit kompetenční rámec pro učitele a učitelky ve školách a na ně navázaný kariérní systém. Výsledkem tohoto propojení by měla být proměna školy v trvale se učící organizaci.

„Vnímáme, že cíl této reformy je velmi ambiciózní, ale bez dobře popsaných standardů kvality výuky se do budoucna už neobejdeme. Díky těmto rámcům přestává být kvalita výuky v českých školách neuchopitelným pojmem. „Dostáváme do rukou srozumitelný a v praxi ověřitelný nástroj, který ukazuje, jak má vypadat výuka zaměřená na to, aby každý žák dosáhl svého maximálního potenciálu, a jak má být taková výuka ze strany vedení školy podporována. MŠMT ale nesmí podcenit přímou komunikaci se školami a dostatečně vysvětlovat užitečnost těchto nástrojů pro každodenní praxi a profesní rozvoj, “ dodává Hana Matoušů, ředitelka organizace GetThePoint.