Čtenářská gramotnost českých žáků v posledních letech strmě klesá. Přibývá dětí, které textu nerozumí, ubývá i špičkových čtenářů

Praha, 10. září - Nejnovější data ze šetření PISA 2025 ukazují, že úroveň čtenářské gramotnosti českých žáků a žákyň se dlouhodobě zhoršuje. Česko si sice stále drží výsledek nad průměrem zemí OECD, mezi lety 2022 a 2025 ale zaznamenalo statisticky významný propad o 20 bodů (z 489 na 468 bodů). Od prvního měření v roce 2000 kleslo celkem o 24 bodů. Žáci mají potíže se soustředěným čtením delších a náročnějších textů a s pokročilejšími procesy, jako je kritické posuzování textu a propojování informací z více zdrojů. Ty jsou ale předpokladem úspěchu nejen v českém jazyce, ale i v matematice, přírodních vědách a dalších předmětech.

Co nám říkají data o čtenářství patnáctiletých:

• Od počátku měření v roce 2000 klesla úspěšnost českých žáků ve čtení o 24 bodů. Mezi lety 2022 a 2025 došlo k dramatickému, statisticky významnému propadu o 20 bodů (ze 489 na 468 bodů).
• Celkem 27 % českých žáků nedosahuje ani základní (druhé) dovednostní úrovně čtení. Od roku 2022 podíl žáků ohrožených čtenářskou negramotností vzrostl o 6 procentních bodů (ze 21 % na 27 %). Tito žáci budou mít v běžném životě vážné potíže s porozuměním textu.
• Podíl žáků s vynikajícími čtenářskými dovednostmi (5. a 6. úroveň) klesl téměř o polovinu – z 8 % v roce 2022 na pouhých 5 % v roce 2025.
• Nejvýraznější pokles úspěšnosti byl zaznamenán v úlohách, které vyžadovaly čtení delších textů, a úlohách sledujících pokročilejší čtenářské procesy, jako je posuzování textů, které vyžaduje pečlivé čtení, zapamatování informací, propojení více informací, často napříč několika texty.

Nedostatečné čtenářské dovednosti limitují žáky ve všech ostatních oborech. V přírodních vědách byli čeští žáci nejméně úspěšní v kategorii „využívání informací“ (484 bodů), která zkoumá právě schopnost kriticky vyhodnocovat textové zdroje a rozlišovat vědecky podložená fakta od dezinformací a nepodložených názorů.

„Čtenářství je základem učení napříč předměty, protože dětem umožňuje získávat informace, porozumět jim, propojovat je s tím, co už vědí, a dále s nimi pracovat. Učí se také rozlišovat fakta od názorů, všímat si toho, co v textu chybí, a opírat své argumenty o důkazy. Právě proto má čtenářství své místo i v přírodovědě, fyzice, chemii, matematice nebo informatice. Děti zde potřebují rozumět odborným textům, zadáním, grafům či výsledkům pokusů, porovnávat informace s vlastním pozorováním a využívat je při řešení problémů. Ve všech předmětech tak čtenářství podporuje hlubší porozumění, samostatnost v učení i schopnost řešit problémy na základě promyšleného uvažování,” komentuje důležitost čtenářské gramotnosti pro učení Daniela Harantová Rumianová, prvostupňová učitelka a vítězka Global Teacher Prize CZ 2026.

„Čtenářství není jen dovednost rozvíjená v českém jazyce. Je to základní nástroj učení v každém předmětu. I podle nového RVP by čtenářství a pisatelství mělo být základní gramotností. Myslím si ale, že jen zlomek škol to skutečně hluboce vnímá jako prioritu a reálně se intenzivně zaměřuje na rozvoj této gramotnosti a sleduje dopad své výuky na žáky,” doplňuje její slova učitel matematiky a vítěz Global Teacher Prize CZ 2026 Tomáš Otisk.

Oba se shodují na tom, že nelze jednoznačně určit, zda zhoršení ve čtenářství zapříčiňuje i zhoršující se výsledky v matematice. Nicméně vnímají provázanost mezi těmito dvěma gramotnostmi jako úzkou. V matematice totiž nejde pouze o přečtení zadání, ale o schopnost vytvořit si představu o problému, rozpoznat vztahy mezi informacemi, vyvodit, co z nich vyplývá, a ověřit si, zda řešení dává smysl. „Podle výsledků PISA 2025 vidíme strmý pád u čtenářství i u matematiky a je zřejmé, že tyto dvě základní gramotnosti se vzájemně ovlivňují. Také vidíme, že tento problém se netýká jen ČR a analýza příčin bude předmětem dalších studií a velkých debat v dalších týdnech a měsících,” dodává Tomáš Otisk.

Proto je podle jejich názoru nutné, aby se principy a postupy čtenářství (a pisatelství) promítly do všech předmětů ve školách. „Pokud chceme tyto trendy změnit, potřebujeme přestat vnímat čtenářství a pisatelství jako záležitost pouze českého jazyka. Jejich rozvoj by měl být přirozenou součástí učení napříč předměty. Neznamená to, že mají učitelé fyziky nebo přírodovědy učit češtinu, ale že budou děti učit pracovat s texty a informacemi, které jsou pro jejich předmět typické. Například porovnat dva zdroje, vyhledat důkazy pro určité tvrzení, porozumět grafu, vysvětlit výsledky pokusu nebo napsat vlastní závěr,” vysvětluje Daniela Harantová Rumianová.

„Děti by měly pravidelně vysvětlovat vlastními slovy, argumentovat, zdůvodňovat svůj postup, shrnovat text nebo přemýšlet nad tím, proč udělaly chybu. Nejde o další úkoly navíc. Jde o změnu způsobu učení. Ale pro takovou změnu potřebujeme systematickou podporu rozvoje základních gramotností a také to, aby se školství stalo prioritou nejen v předvolební kampani. Místo toho školství dostává pro příští rok hrubě podfinancovaný rozpočet a stále navíc není vyjasněná ani revize nového RVP a nastavena podpora pro jeho realizaci,” doplňuje ji Tomáš Otisk.