Nový školní rok přinese prostor pro změnu výuky ve školách. Budeme umět tuto příležitost využít?

Praha, 25. srpna - Nadcházející školní rok přináší několik legislativních změn, které mohou pozitivně ovlivnit podobu výuky především na základních školách a vytvořit podmínky pro lepší spolupráci při přechodu dětí mezi předškolním vzděláváním a prvním stupněm základních škol. Vznikne pravděpodobně také koncept kariérního systému pro učitele a učitelky, který zformuluje standardy kvality učitelské práce a profesního rozvoje vyučujících.

Revize kurikula pro základní vzdělávání

Ministr školství Robert Plaga na začátku letošního roku zbrzdil proces chystané revize kurikula pro základní vzdělávání a odložil účinnost revidovaného RVP. „Získaný rok navíc bychom neměli chápat jako rok čekání, ale jako prostor pro lepší přípravu změn,“ říká místopředsedkyně Národní kurikulární rady Štěpánka Baierlová a jedna z vítězek GTP CZ 2020.

Školy by měly zrevidovat svou současnou praxi, seznámit se s cíli chystané revize, promítnout první změny do výuky a vyhodnotit, co jejich žákům a žákyním skutečně prospívá. „Dobrým prvním krokem může být zmapovat, kde škola dnes je. Pojmenovat, co se jí daří, co je její silnou stránkou a na čem může při dalších změnách stavět. Může jít například o spolupráci učitelů, projektovou výuku, práci s nadanými žáky, tandemovou výuku, formativní hodnocení nebo dobře fungující předmětové týmy. Získaný čas je zároveň příležitostí změnit způsob, jakým školy pracují se svým školním vzdělávacím programem,“ dodává Štěpánka Baierlová a doporučuje, aby školy vyčkaly na kvalitně zpracované modelové školní vzdělávací programy, které by měly při přípravě revize vzniknout a které školám pomohou reflektovat současný stav a plánovat další kroky.

Ministerstvo školství ve středu 2. září na jednání školského výboru Poslanecké sněmovny představí cíle a aktuální vývoj revize RVP.

Odkladová novela

Podobně koncepčně by bylo dobré postupovat i při uvádění do praxe tzv. odkladové novely školského zákona, která má za cíl snížit počty odkladů školní docházky a umožnit všem dětem hladší přechod z mateřských do základních škol. Do prvních tříd letos nastoupí i děti, které by v předchozích letech získaly odklady, což bude představovat zvýšenou zátěž pro vyučující v prvních třídách. Situaci by mělo pomoci řešit několik opatření: ve třídách s více než 15 žáky by měli být k dispozici asistenti a asistentky pedagoga; děti by měly získat dostatečný prostor na adaptaci na školní prostředí; vyučující by měli více zohledňovat vzdělávací potřeby jednotlivých žáků a žákyň, individualizovat a diferencovat ve výuce a pracovat s formativním hodnocením, které dětem umožní dostávat průběžnou zpětnou vazbu na své učení. Chystaná revize RVP pro základní vzdělávání také počítá s rozvolněním během prvních dvou ročníků ZŠ a povinným adaptačním obdobím na začátku 1. ročníku ZŠ. To vše by mělo pomoci jak dětem, tak vyučujícím zvládnout změny, které zpřísnění odkladů školní docházky přinese.

“Nesmíme ztratit děti, kterým škola nepůjde. Nesmíme je trestat špatnými známkami nebo hodnocením – ty totiž nepomůžou k tomu, aby to děti uměly líp. Naopak musíme zvětšit podporu, kterou potřebují, a ta může být u každého žáka jiná,” komentuje chystané změny na prvním stupni Pavlína Loňková, učitelka 1. stupně na Základní škole a Gymnáziu Labyrint v Brně.

Ve veřejné debatě se během léta objevil návrh na znovuzavedení dodatečného odkladu školní docházky jako reakce na zpřísnění podmínek pro odklady školní docházky. V minulosti byl institut dodatečného odkladu vnímán jako krajní řešení, pokud se po nástupu do základní školy u dítěte projevila závažná nezralost. Toto opatření proto považujeme za velmi problematické a nevhodné řešení, zvlášť pokud by mělo být uplatňováno plošně. Pro dítě je traumatizující a může ovlivnit jeho vzdělávací aspirace v budoucnosti. To byl také důvod, proč se přikročilo k jeho zrušení.

Kariérní systém učitelů a ředitelů

Pro tyto chystané systémové změny je třeba školám také nabídnout adekvátní metodickou a mentorskou podporu, kterou budou vyučující potřebovat, jak při zavádění nového kurikula, tak při změnách v hodnocení a podpoře heterogenních školních kolektivů. Kromě financování podpůrných profesí, jako jsou sociální a speciální pedagogové či školní psycholog, se proto připravuje i důležitá změna v systematizaci profesního rozvoje vyučujících. Tu by měl přinést tzv. kariérní systém, na jehož přípravě začala pracovat skupina složená z učitelů a učitelek, vedení škol, zástupců vysokých škol, vzdělávacích organizací i dalších odborníků z oblasti vzdělávání. Její členkou je i finalistka Global Teacher Prize Czech Republic 2025 a matematikářka Eva Matějková. „Kvalitní změny ve vzdělávání vznikají propojením zkušeností učitelů, ředitelů, vzdělavatelů i těch, kteří vytvářejí podmínky pro vzdělávání. Jsem ráda, že mohu k této společné práci přispět,“ dodává.