PISA 2025 připomíná, že úkolem dobré školy není pouze předávat znalosti. Upozorňuje, že čeští žáci ztrácejí chuť k učení a víru ve smysl školy

Praha, 14. září - Přinášíme analýzu dat a zjištění šetření PISA 2025, která poukazuje na možné souvislosti mezi klesající přírodovědnou, čtenářskou a matematickou gramotností a zhoršujícím se vztahem patnáctiletých žáků a žaček ke škole i ke smyslu vlastního učení. PISA 2025 českému školství nenabízí jednoduchý příběh o úspěchu či neúspěchu, ale vybízí k tomu, pokládat si otázky, zda způsob výuky a prostředí ve školách odpovídají potřebám současných dětí a jak s tím naložit. Celou analýzu najdete tady.

Výsledky PISA 2025 kromě znalostní úrovně v testovaných oblastech ukazují, že čeští žáci vykazují nízkou zvídavost, hůře vytrvají při náročném úkolu a více než čtvrtina z nich považuje školu za ztrátu času. Šetření tak připomíná, že úkolem dobré školy není pouze předávat znalosti. Potřebujeme prostředí a učitele, kteří v dětech podporují chuť poznávat, schopnost překonávat překážky, spolupracovat a postupně přebírat odpovědnost za vlastní učení.

Český problém: zvídavost a vytrvalost klesají

• Pouze 66 % českých žáků říká, že jsou zvídaví ohledně mnoha různých věcí, zatímco průměr OECD je 73 %.
• Jen 57 % žáků uvádí, že když začne být práce obtížná, vynaloží dodatečné úsilí; v OECD je to 60 %. Navíc se situace zhoršuje.
• Mezi lety 2022 a 2025 klesl podíl českých žáků deklarujících zvídavost o 5,1 procentního bodu. Podíl těch, kteří při náročném úkolu zvýší své úsilí, klesl o 7,8 bodu.
• A přichází ještě jedno číslo, které by české školství nemělo přehlédnout: 28 % českých patnáctiletých souhlasí s tvrzením, že škola byla ztrátou času. Průměr OECD činí 24 % a v Česku tento podíl od roku 2022 vzrostl o 2,5 procentního bodu.
• Žáci, kteří naopak školu za ztrátu času nepovažují, dosahují po zohlednění socioekonomického zázemí v přírodovědě v průměru o 24 bodů lepšího výsledku.

V roce 2025 byla hlavní testovanou oblastí přírodovědná gramotnost. Nejde přitom jen o znalost přírodovědných faktů. PISA zjišťuje, zda mladí lidé dokážou své znalosti použít, pracovat s důkazy, kriticky uvažovat a řešit problémy. Současně sleduje prostředí, ve kterém se učí, jejich postoje k učení nebo připravenost čelit environmentálním výzvám.

Výsledky Česka mohou na první pohled působit optimisticky. Alespoň základní úrovně přírodovědné gramotnosti dosáhlo 79 % českých žáků oproti 74 % v průměru OECD. V environmentálně zaměřené části přírodovědy dosáhlo základní úrovně 78 % českých patnáctiletých, opět oproti 74 % v OECD. Dnešní patnáctiletí budou ale během života řešit problémy a používat technologie, které dnes ještě neznáme. Nestačí proto připravit žáka na řešení známého typu úlohy známým postupem.

„Data z šetření ukazují, že máme relativně dobré přírodovědné výsledky, ale zároveň děti, jejichž zvídavost a vytrvalost slábnou. Mladí lidé většinou věří, že mohou ovlivnit životní prostředí, ale mnohem méně z nich ví, jak změny dosahovat společně. Možná proto nejdůležitější otázka po zveřejnění PISA 2025 nezní, na kterém místě skončilo Česko. Důležitější je, s čím děti ze školy odcházejí, zda mají chuť dál poznávat svět, dokážou se pustit do problému, jehož řešení předem neznají, umějí spolupracovat a věří, že svým jednáním mohou něco změnit. Většina žáků podle expertů bude jednou pracovat na pozicích, které dnes ještě neexistují, jejich příprava na život proto musí být více zaměřena na kompetence a měkké dovednosti,” komentuje výsledky šetření PISA 2025 Martin Kříž, autor analýzy dat a zjištění šetření PISA 2025, programový ředitel ekocentra Chaloupky, středoškolský učitel na Montessori Polná a finalista ceny Global Teacher Prize CZ 2025.